Kdyby, kdyby … Obyvatelé Etarei, města snů uprostřed venkovské přírody, by dojížděli za prací rychlodráhou Alweg, noviny a teplé rohlíky by dostávali do bytu potrubní poštou a o víkendech by si za humny zahráli golf. Kde? Kousek za Prahou.

Okrouhlo, Záhořany, Libeř, Libeň a Zvole. Pět malých obcí na jižním okraji Prahy, které si dodnes zachovaly svůj vesnický charakter. Většině z nich se zatím vyhnula i takzvaná satelitní výstavba a tak vrcholem obecních tužeb zůstávají prozaické záležitosti jako je kanalizace nebo lepší autobusové spojení s metropolí.

Všechno mohlo být jinak. Vesničané ze zmíněných obcí se už před čtyřiceti lety mohli stát prvními obyvateli Etarei, města snů, které by se rozkládalo na jejich pozemcích. Za prací do Prahy by dojížděli rychlodráhou Alweg, noviny, léky a ještě teplé rohlíky by dostávali ráno až do bytu potrubní poštou a o víkendech by si mohli zahrát kriket a golf. Nestalo se. Možná bohužel, možná bohudík.

Brožuru pojednávací o satelitním městě Etarea objevila nedávno v Archivu hl. města Prahy Kateřina Jíšová, která se jako badatelka zabývá historií pražských sídlišť. Na první pohled ji udivil rozsah i hloubka studie, stejně jako nezvykle vysoký počet odborníků z nejrůznějších oblastí vědy a techniky, kteří se na jejím vzniku podíleli.

„Viděla jsem už projekty řady pražských sídlišť, ale tohle bylo něco mimořádného,” tvrdí archivářka. Když o Etarei referovala vloni na podzim na mezinárodní konferenci o vývoji velkoměst od konce války do pádu komunistických režimů v Evropě, byli projektem udiveni i zahraniční historici. Překvapilo je, že se tak propracovaný a nadčasový projekt zrodil už před čtyřiceti lety právě v komunistickém Československu. „Autoři studie určitě museli mít volnou ruku, když svoji představu spojení člověka s přírodou prostřednictvím satelitního města dotáhli do takových detailů,” domnívá se Jíšová.

více na literárky v síti

VIDEO: pořad v rámci série “Zašlapané projekty” ke shlednutí na ivysilani.cz