SIAL (Sdružení inženýrů a architektů Liberec)

3. 6. – 19. 9. 2010

Muzeum moderního umění. Denisova 47, 771 11 Olomouc

Nástup stalinismu v Československu v roce 1948 vedl v architektuře ke zrušení privátních ateliérů, architekti museli přijmout zaměstnání ve státních projektových ústavech – Stavoprojektech. V libereckém Stavoprojektu se zformovala skupina architektů a konstruktérů zapálených pro svou práci. Využili liberální poměry před sovětskou invazí v srpnu 1968, odešli ze Stavoprojektu a v letech 1968–1971 fungovali pod značkou Sial – Sdružení architektů a inženýrů Liberec. Vůdčími osobnostmi sdružení byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda. Zásadní přínos Sialu pro českou architekturu 20. století netkvěl jen ve zprostředkování tendencí, které se neslučovaly, nebo byly přímo v rozporu s oficiální doktrínou, nýbrž i ve vytvoření invenčního a svobodomyslného prostředí. Klíčovým dílem české architektury 2. poloviny 20. století se stal Hubáčkův a Patrmanův televizní vysílač s hotelem na Ještědu z let 1963–1973, oceněný v roce 1969 Perretovou cenou UIA. Politický režim 70. a 80. let házel Sialu klacky pod nohy, jeho členy donutil vrátit se do Stavoprojektu, zakázal jeho publicitu v domácím tisku. Architekti se však nevzdali, podařilo se jim probít k zakázkám v zahraničí, od roku 1980 se úspěšně zúčastňovali velkých architektonických soutěží na Západě. Díky tomu se Liberec stal se nejvýznamnějším centrem české architektonické tvorby.

autoři výstavy: Miroslav Masák, Jakub Potůček, Rostislav Švácha
kurátor výstavy: Jakub Potůček
grafické řešení: Robert V. Novák, Petr Šmalec
architektonické řešení: Jakub Potůček

doprovodné programy:

středa 16. června 2010 / 16:30 hodin / Komentovaná prohlídka / výstavou provednou architekt Miroslav Masák a historici architektury Rostislav Švácha a Jakub Potůček

čtvrtek 16. září 2010 / 17:00 hodin / Besední sál /Nové vize modernosti (1985–1995) /přednáška historika architektury Rostislava Šváchy

zdroj: Muzeum moderního umění, Olomouc

od 12.2 .2009 probíhá v prostorech Uměleckoprůmyslového muzea v Brně expozice ohýbaného nábytku 1. poloviny 20. století.

Moravská galerie v Brně vlastní největší institucionální sbírku ohýbaného nábytku v České republice. Výstava představí nábytkové kusy nejen z této sbírky, ale také vybrané kusy z majetku soukromých sběratelů.

Objevení výroby nábytku z ohýbaného bukového dřeva patří k největším událostem v nábytkářství. Celou druhou polovinu 19. století byl vývoj v rukou Michaela Thoneta a jeho synů. Kolem přelomu 19. a 20. století však dochází ke změně, ohýbaný nábytek začíná stále víc zajímat také architekty a designéry a nastává nová éra. Vzájemný protiklad použití progresivní
technologie na výrobu nábytku historizujících tvarů vyprovokoval jako prvního Adolfa Loose a vznik židle pro Café Museum ve Vídni otevřel možnosti vzájemné komunikace firmy
a profesionálního návrháře. Firma, která ji zahájila, byla Jacob & Josef Kohn, a stala se tak hybatelem událostí v oboru před první světovou válkou. Na návrzích nábytku pro mezinárodní výstavu v Paříži v roce 1900 už firma Jacob & Josef Kohn spolupracovala s žákem vídeňské Uměleckoprůmyslové školy Gustavem Sieglem. Hned po něm následovala spolupráce s tvůrci kolem Wiener Werkstätte jako byli Josef Hoffmann nebo Koloman Moser. Otto Wagner navrhoval posléze i pro fi rmu Gebrüder Thonet a po něm Otto Prutscher a Jan Kotěra. Modernisté nastavili posun vývoje směrem k jednoduchosti, geometrii. Nový design podporoval i rozvoj technologií. Válečné události přinesly změny ve fungování obou hlavních výrobců nábytku. V roce 1917 fúzoval Kohn s firmou Mundus a roku 1925 vznikl další fúzí Thonet-Mundus. Nastolený trend spolupráce s architekty a designéry pokračoval. Vedle jmen vídeňských modernistů jako byli Josef Hoffmann nebo Gustav Siegel, který se stal vedoucím návrhářského ateliéru firmy Thonet-Mundus, se objevují Josef Frank, Ebenhard Kraus, Adolf G. Schneck, Hans a Wassili Luckhardtovi. Firma Thonet– Mundus na konci 20. let také rozšířila sortiment o nábytek z ohýbaných bezešvých kovových trubek. Použití technické novinky pro výrobu nábytku prosadili designéři německého Bauhausu, kteří s trubkou experimentovali už od roku 1923. Největší pozornost materiálu věnoval Marcel Breuer, který vytvořil celou řadu návrhů. Kovový nábytek se stal takovým fenoménem, že se jeho tvarosloví zpětně promítalo do konstrukce nábytku z bukového dřeva.

(text stránky MG)

výstava potrvá do 23.5.2010

pro členy pitchbenders podmínka zápočtu.

Dnes na Radiu.Wave Českého Rozhlasu pořad Bourání s Adamem Gabrielem v 18:00 – povídání s českými architekty o čem jiném než architektuře :-). Dá se to stahovat do iTunes a iPodu jako podcast. Vřele doporučuji