Journal on a team’s investigation with Parametric Urbanism, A brief of the Design Research Laboratory at the Architectural Association

zdroj: aadrlfluxi

It sounds like blasphemy really. Most people these days will graduate from their university with a greater knowledge of 3D modelling software than their knowledge of AutoCAD. I really didn’t believe that this could ever be the case but its true. I can say first hand that some friends straight out of such schools as Yale, Princeton, Columbia and SciArc knew nothing about AutoCAD. While this may give you a heads up at Gehry’s office, it doesn’t help you in the overwhelming majority of firms that you will work in.

Here are 12 Reasons why your should avoid rendering in your office at all costs.

1. You Will Lose Track of Time:

You can really get lost in your modelling. A whole work day can go by without you even realizing it. Worst of all, you can spend hours on a task that you expected to take a half an hour. In the end, you will find yourself staying later into the night while your coworkers punch out at 6.

2. More Demands on Your Time

There seems to be a very unfair expectation that employers have on the amount of time that it takes to complete a digital model. I have seen employers consistently assign a brand new 3D model to be completed and rendered for print in a two day period. While that may not seem like a short amount of time, we can easily forget that a considerable amount of time is going to be spent tweaking the vantage points and materials. Also, the employer will inevitably be requesting changes to the design or look once they see your progress prints.

3. The Employer Doesn’t Have Knowledge of the Software

There in lies maybe the biggest problem. Most of your supervisors will be older and have not been personally exposed to modelling software. They often feel as though computers have made things more instant or automated, when the truth of the matter is that computers have really just complicated things.

So as mentioned above, the employer will give you these assignments and constantly make changes to the model before you are done. Often times, the changes that they request will require near full remodels, so they can really be detrimental to getting renderings complete. This brings me to my next point

4. You Will Find Yourself Re-doing Things Over and Over

As you present various schemes and changes to your clients, you will find that you will have to model the same things over and over again. It is not unusual to have to go through 3–5 different drawing files in one day.

5. You Have to Sweat the Details

Aside from actually constructing the forms that make up the building massing, you also need to concentrate on those tedious details. Reflections, shading, material colors, mullions… you name it, are all items that must be coordinated into your rendering in order for it to come off as a believable form. Clients have little capacity for imagination and you really need to paint as clear of a picture as possible. The details are going to take up most of your time.

6. You Are On Your Own: No One Else Can Help You

Unfortunately, digital models practically have individual signatures embedded into them. What I mean is that it is easy to tell that one person modelled one drawing and another person was the author of another. When you are presenting multiple schemes, the same person really needs to be developing each one. It is the only way to deliver a professional presentation to a client. This means that none of your colleagues can help you out with the work load.

7. You May Have Knowledge in One Software But Not Another

There are so many different 3D software out there. I could name nearly ten of them but there are constantly new programs coming out that trump the others. I personally was used to using Formz when I came out of school. My first firm used 3D Studio Max and expected me to hit the ground running. I ended up having to learn the new interface while trying to keep up with my assignments. This led to longer nights at work that I would have rather spent back home of at happy hour.

8. You Lose Your Personal Space

Because your boss will be wanting to make those changes, he is basically going to be sitting on your lap and punching holes in your LCD screen. They just get sucked into your computer screen while you are still sitting at your desk! They will be putting their faces 3 inches away from your screen so they can inspect your work and you will most likely get familiar with the smell of their breath. To make matters worst, they will just stand there while you are frantically making their changes, even though it may take you 10 minutes to do so. You really just have to sit there and take it because its hard to tell your boss to buzz off.

9. You Won’t Be Working on Important Tasks

So while you are making pretty pictures, your friends in the office will be doing real work. Creating presentation images is indeed important and you will still be a valuable member of the team, but, in the end this won’t amount to anything more than an image that makes your client “oooh and ahh.”

10. You Will Learn Less

This is similar to the last point. While you are modelling, you won’t be doing any detailing, space planning, or structural coordination. Really, you are going to be missing out on all of those “important tasks” that will make you a more complete architect. There is no 3d Modelling section on the exams.

11. You Will Be Under-appreciated

Because you won’t be involved in those other tasks that really result in a final set of working documents, your contribution won’t be recognized as much. 3D modelling is expected to be a simple automated process and the crazy amount of time you pour into your assignments will be diminished by your employers high expectations.

12. Professionals Do It Better

Seriously, they do. You could spend a solid month on a model and it won’t look as good as when a professional renderer works a day or two on the project. You don’t have the skill-set or the digital library to trump the professionals. From personal experience, I have seen a professional rendering firm model the entire Dubai Waterfront Development overnight…from scratch. These are the images that you have probably seen for a few years now, including the early images of the new world’s tallest building. That’s right, they were done in a span of one night! Could you possibly compete with that?

If rendering is something that you enjoy and you WANT to spend your days doing so, then go into rendering professionally. You will probably get paid more and you will be much more appreciated for your work. The renderer that my firm uses, who I talk to once or twice a week, was once an architect. He has enough knowledge about architecture that I can use industry terminology to convey my ideas. He also can work on projects from afar and can continually be challenged my different projects week after week.

převzato z youngarchitect.net

Stahujte zde /soubory jsou uložené na serveru Dimensia/
učebnice /6.2 MB/
výukové soubory /5.5MB/

Ukázka pokročilého modelování v Rhinu. Orientace objektů v prostoru, vyjmutí izočar, nastavení uživatelské konstrukční roviny, plynulé přechody, použití konstrukční historie pro deformaci plochy v reálném čase, přesně zadaný řez tvarově volným objektem v prostoru a přemístění tohoto obecného řezu roviny XY.

zdroj: rhino3d.cz

V zásadě existují dva typy vzorků. První typ je jakýkoliv vzorek vyfocený z velké vzdálenosti. Například tráva. Otevřete obrázek, posunete jej na každé straně o 50 % a poté štětcem s měkkou stopou “zamažete” překrývající se místa. O tvorbě takových vzorků toho bylo napsáno již více než dost, a tak nemá cenu se tím dále zabývat (tutoriály hledejte na googlu pod klíčovými slovy seamless pattern/texture).

Druhý typ je například následující fotografie kousků dřeva, stejně jako jakýkoliv jiný vzorek s jasně danou strukturou. Jakmile se pokusíte použít štětec (razítko) s měkkou stopou, vznikne opravdu ošklivá matlanina, která původní strukturu nepřipomíná ani vzdáleně. Proto musíme zvolit malinko odlišnou metodu. Takže se dáme do práce.

Otevřete následující obrázek v Photoshopu.

A posuneme jej filtrem Offset (Filtry — Ostatní, Filter — Other) o polovinu doprava — tj. 200 px horizontánlě (obrázek je široký 400 px). Zatím si budeme všímat pouze jedné hrany (vlevo a vpravo).

Na zakroužkované ukázce nahoře vidíte, že po posunutí nejenom že vzorek nenavazuje (což bylo jasné), ale ani nemá stejný jas. A to nám teď vadí nejvíc. Pokusíme se proto tento — původně pravý spodní roh — zesvětlit.

Nástrojem Obdélníkový výběr (Rectangular Marquee Tool) vybereme levou půlků obrázku — oblast velkou 200 x 300 px. Použijte přitom možnost zvolit přesně velikost funkcí Pevná velikost (Fixed Size).

Vytvořte novou vrstvu úprav (kliknutím v paletce vrstev na černobílý kruh) Jas a Kontrast (Brightness/Contrast). Jezdce posunujte doprava do té doby, až bude hrana uprostřed dole stejně světlá jako druhá polovina obrázku (přechod označený šipkou).

Následně do masky vrstvy nakreslete lineární přechod z černé do průhledné nástrojem Přechod (Gradient Tool). Efekt zesvětlení se tím aplikuje pouze na místo, kde je v masce bílá barva — tedy přesně do původního pravého spodního rohu. Největší problém jednotného jasu textury máme vyřešený.

Proto tyto dvě vrstvy sloučíme do jedné — svážeme a stiskneme Ctrl + E a pokračujeme v práci. Zbavíme se špatného napojení uprostřed textury tak, že vybereme jeden “pruh” dřeva, který poté nad prostřední část zkopírujeme. Pěkně dřevíčko po dřevíčku.

Pro následující práci si zkopírujeme vrstvu znovu (Ctrl + J), posuneme opět o několik pixelů horizontálně a začneme nástrojemMnohoúhelníkové laso (Polygonal Lasso Tool) vybírat dostatečně široký pruh dřeva, od horní až po spodní stranu.

Na konci práce by náš výběr mohl vypadat přibližně takto (pro lepší viditelnost je na ukázce obarven na oranžovou barvu).

Se stále nastaveným výběrem přidáme aktuální vrstvě masku — kliknutím na ikonku v paletce vrstev (na ukázce zakroužkovaná). Tím máme jedno napojení vyřešené. Pokud teď sloučíte všechny vrstvy do jedné a zkusíte si texturu posunout doleva nebo doprava, bude opravdu nekonečná.

Druhé napojení (nahoře a dole) vyřešíme úplně stejným způsobem. Všechny vrstvy sloučíme do jedné (Ctrl + E, Ctrl + Shift + E) a opět filtrem Offset posuneme o polovinu směrem dolů — v našem případě o 150 pixelů. To je ale ošklivé napojení!

Vrstvu zkopírujeme ještě jednou, opět posuneme, vybereme vhodnou část a přidáme vrstvě masku. Nakonec vše sloučíme do jedné vrstvy a textura (skoro) hotová. Rozhodně ji lze už napojit ze všech stran.

O čemž se můžete přesvědčit nejrychleji tak, že vytvoříte nový dokument dvojnásobné velikosti (800 x 600) a do něj texturu čtyřikrát přetáhnete. Následující ukázka je dokument zmenšený na 50 %. Textura sice krásně navazuje, ale má nesourodý jas. Tyto místa pak na textuře “svítí” a tím odhalují, že se jedná o jeden obrázek několikrát napojený.

Musíme se jich proto zbavit. Vrátíme se zpět do původního dokumentu, vrstvu znovu zkopírujeme a rozostříme ji filtremGaussovské rozostření (Gaussian Blur). Poloměr volte tak, aby byly jednotlivé části textury slité, ale ne moc.

Tuto vrstvu odbarvíme - Ctrl + Shift + U.

A zvýšíme kontrast tak, aby vrstva obsahovala černou i bílou barvu — nejenom stupně šedé. Nejrychleji toho dosáhneme použitím funkce Auto Levels - klávesová zkratka Ctrl + Shift + L.

Tuto vrstvu vybereme (Ctrl + A), zkopírujeme do schránky (Ctrl + C), vrstvu skryjeme a přidáme novou vrstvu úprav Úrovně(Levels) — opět kliknutím na černobílý kruh v paletce vrstev. Dialog potvrdíme, přepneme se do masky vrstvy a vložíme předchozí vrstvu (Ctrl + V).

Opět vyvoláme dialog vrstvy úprav (kliknutím na ikonku v paletce vrstev) a posuneme prostřední jezdec směrem doprava.

Co jsme tím udělali? V předchozích krocích jsme rozostřili vrstvu a tím získali průměrné jasy obrázku. Tím, že jsme nastavili tyto oblasti jako masku vrstvy úprav jsme nyní upravili světlost středních tónů v místech, kde byly jasy příliš rozdílné. Tím jsme sjednotili jas celé textury, aby žádné místo nebylo moc světlé nebo naopak moc tmavé.

Přesvědčit se o tom můžeme úplně stejným způsobem jako minule. Pokud porovnáte tento obrázek s minulým testovacím, je výsledek znatelně lepší. Zbyly pouze dvě místa která stále ruší — na obrázku jsou označeny. Jedná se o pruh v pravé části a flek v pravém horním rohu. Obě místa jsou moc tmavá.

Tudíž přijde na řadu ještě jedna vrstva úprav kterou opět doladíme střední tóny. Do masky nakreslíme bílým štětcem místa, která chceme upravit.

Nakonec ještě jeden testovací náhled. Teď je naše textura kompletně hotová a připravena k použití.

Nakonec ještě náhled na texturu ve 100% zvětšení. Porovnejte obrázek s úplně prvním, rozdíl je opravdu znatelný. To je pro dnešek vše, takže vám jen popřeji hodně štěstí při práci a plno pěkných textur. Uvedený postup lze jednoduše aplikovat na jakoukoliv podobnou fotografii, ať už to je spadané podzimní listí, poházené šroubky nebo kamenná zeď…

Stahujte z openfootage.net